Když se vydáte po Vltavě, Sázavě nebo Berounce, možná ani netušíte, kolik práce se skrývá za tím, aby voda tekla tam, kam má. O to se stará Povodí Vltavy, které spravuje víc než 28 tisíc kilometrů řek, potoků a přehrad. Právě Střední Čechy tvoří srdce jeho území – kraj, kde se setkávají nejznámější české řeky a kde voda hraje hlavní roli v přírodě i v životě lidí.
Už patnáct let zde působí Hugo Roldán, tiskový mluvčí Povodí Vltavy. Díky němu se veřejnost dozvídala, co se na našich vodách děje. Proč je důležité o ně pečovat a jakou roli mají v krajině i pro nás všechny. Bez ohledu na to, zda je obdivujeme z paluby kánoe nebo od břehu s batohem na zádech. Letos však pan Roldán po dlouhých letech práce u vody odchází do zaslouženého důchodu. A s ním i kus příběhu člověka, který měl české řeky opravdu v srdci.
Co je pro vás voda?
Život. To mě napadne jako první. Voda je nezbytný prvek, parametr a předpoklad, aby nějaký život vůbec byl.
Čím vás voda v životě nejvíce překvapila?
Vzpomenu rok 2002, když přišla velká povodeň do Prahy. Tehdy jsem pracoval na ministerstvu zemědělství, věděli jsme, že se blíží povodňová vlna a že bude mít negativní dopady. Ale mě osobně opravdu překvapila síla vody a dalekosáhlé škody. Vzpomínám si, jak jsme si šli s kolegy stoupnout na most a hladina vody nám stoupala před očima. Sloupy pražských mostů byly téměř pod vodou. V den, kdy řeka kulminovala, se jeden z kolegů ptal, zda máme přijít zítra do práce. Jiný kolega mu odvětil, no, jestli máš loďku, tak přijď. A měl pravdu. Tři týdny nebylo možné se k ministerstvu dostat jinak než po vodě.
Jezdili jste do práce loďkou?
Bohužel ne, ministerstvo se na čas vyprázdnilo a pracovali jsme na dálku.
Člověk si uvědomí, že je proti živlům a přírodě úplně maličký.
Jak snadno a lehce je člověk v konfrontaci s nimi zranitelný, přesně tak.
Přistupujete od té doby ke své práci jinak?
Pohlížím na vodu s velkým respektem, ale zároveň si jí velmi vážím. Voda není náš nepřítel, ale je to živel, se kterým se snažíme pracovat tak, aby z něj měla prospěch celá společnost. Někteří kolegové u nás na Povodí říkají, že když prší, máme přejímku zboží (smích). To je celkem příhodné.
Máte rád déšť?
Dá se říci, že ano, pokud to není déšť přívalový, silný, nepřetržitý. V poslední době řešíme spíše opak, výrazné a trvající sucho. Zrovna tento rok byl velmi suchý, i když jde o takzvaně hydrologické sucho, nikoliv o sucho půdní. Vegetace zatím úplně neseschla, protože deště stihly zavlažit svrchní vrstvu půdy. Hned pod ní je ale dlouho, dlouho sucho. Zásoby podzemní vody se nedoplňují a postupně ubývají. Méně je následně i povrchové vody, a tak sledujeme úbytek vody i na vodních tocích, na celé řadě řek a potoků.
Co to znamená pro běžný život, pro lidi?
Prozatím obyvatelstvu nehrozí nedostatek vody ani nedostatek pitné vody, protože vodárenské nádrže máme dostatečně naplněné a postačí pro zajištění veškerých potřeb obyvatelstva. Trpí ale jiné aktivity, například plavba nebo rekreace. V některých obcích zastupitelé zakázali zalévání nebo plnění bazénů z vodovodů. Letos v létě jsme například museli zastavit plavbu na Vltavě mezi Podolskem a Kořenskem. Kvůli nízké hladině jsme zastavili i provoz lodního výtahu na přehradě Orlík. Využívá ho řada majitelů plavidel, je to velmi praktická záležitost, ale bohužel jsme nemohli jinak.
Na tuto nepříjemnost jste ale jako povodí sympaticky navázali a na konci sezony pomohli majitelům lodí vytáhnout plavidla z vodní hladiny jeřáby.
Ano, ke konci sezóny jsme na hrázi přehrady Orlík uspořádali mimořádný převoz lodí pro jejich majitele zdarma. Majitelé a provozovatelé rekreačních plavidel by nemohli kvůli nízké hladině vody dostat své lodě z nádrže ven. Takže jsme namísto lodního výtahu najali jeřáb, majitelé lodí se dopředu přihlásili v systému na našem webu, a v konkrétní den a hodinu jsme jim lodě jeřábem vytáhli. Naposledy jsme podobnou aktivitu dělali v roce 2021.
Jakou část řeky Vltavy máte nejraději?
Vltavu na Šumavě a Berounku nad Plzní. Zejména díky úchvatné přírodě v obou oblastech. Rád mám i některé malé a méně známé řeky, například Střelu na Plzeňsku. Je to říčka, na které se dost projevuje právě to sucho, a často téměř vysychá.
Řeka Vltava disponuje unikátním systémem přehrad, tzv. vltavskou kaskádou. Jak byste ji laikovi představil?
Jedná se o řetěz přehrad nad sebou na toku Vltavy. Přehrady se stavěly postupně jedna za druhou, od Vraného nad Vltavou, která byla postavena ve třicátých letech dvacátého století, postupně až na jih Čech k nádrži Lipno. Jde o největší soustavu vodních děl v České republice a hraje klíčovou roli pro regulaci toku naší nejdelší řeky Vltavy, která měří 430 kilometrů.
Co je jejím hlavním přínosem?
Kaskáda má celou řadu funkcí, vodní nádrže jsou víceúčelové a zajišťují, kromě mnoha jiného, například to, že tady v Praze teče na korytě toku neustále voda. Nikdy nevidíme, ani za největšího sucha, že by řeka vyschla. Kdyby vltavská kaskáda nebyla, mohlo by se stát – tak jako ve středověku – že by na dně byly vidět balvany, nebo že bychom během sucha mohli přejít z jednoho břehu na druhý. Udržení stabilní hladiny vody je hlavní funkce přehrad vltavské kaskády, říká se tomu nadlepšování průtoku. V dobách sucha dotuje voda, která se akumuluje v nádržích, vodní tok Vltavy pod nimi. Nejde přitom jen o estetickou stránku, nadlepšení má řadu praktických funkcí. V prvé řadě zajišťuje, že život vodních živočichů, vodního ekosystému a na ně navázaných dalších ekosystémů mohou existovat. Nadlepšený průtok umožňuje také <strong>odběry vody pro průmysl nebo pro závlahy. Má také hygienickou funkci, protože ředí přečištěné vody, které odtékají do Vltavy z čistíren odpadních vod. Umožňuje plavbu, protože zajišťuje plavební hloubku a rekreace. A v neposlední řadě přehrady pomáhají vyrábět ekologicky čistou energii, protože na každé přehradě vltavské kaskády je instalována vodní elektrárna.
Jsou nějaké mýty o přehradách, které musíte u veřejnosti vyvracet?
Existuje jeden takový, byť už po povodních v roce 2002 lehce vyvrácený… Měli bychom pamatovat na to, že přehrady nejsou samospásné. Dříve se tradovalo, že vltavská kaskáda dokáže ochránit Prahu před každou povodní. Není to pravda. Vltavská kaskáda dokáže zadržet určité, nemalé, množství vody, ale nedokáže ochránit před každou povodní. Každá povodňová vlna je jiná, může přijít z jiné části, z jiného přítoku, a nikdy nemůžeme přehradami předejít tomu, že se nádrže nepřeplní.
Na pozici tiskového mluvčího u Povodí Vltavy pracujete 15 let, jak se za tu dobu proměnila vaše práce?
Změny vycházejí z komplexních proměn médií a masové komunikace. Největší změny vidím v nástupu nových medií. Komunikace se zrychlila, především díky sociálním sítím, které už několik let využíváme jak pro komunikaci s laickou veřejností, tak s novináři. Zde využíváme především síť X, ze které novináři přímo přebírají sdělení, která vysíláme. Se širokou veřejností komunikujeme prostřednictvím Facebooku a Instagramu. Komunikace se také částečně zploštila, protože na sociálních sítích jde často více než o informace o dojmy, emoce, pocity, názory a komentáře.
Chtěl byste lidem předat o vodě nějaké poselství?
Byl bych rád, kdyby si lidé vody vážili a přistupovali k ní jako ke vzácné komoditě, kterou je dobré respektovat a vnímat ji jako živel, který nepodléhá kontrole nikoho a ničeho. Ne vždy je například vhodné podléhat atraktivitě a stavět si obydlí na březích řeky. Mám dojem, že tento respekt jsme v poslední vodě poněkud ztratili. S přírodou nemůžeme vést boj, můžeme se jen snažit o to žít s ní v souladu. Dobré je si také uvědomit, že žádná voda z žádné řeky do České republiky nepřitéká, máme u nás jen vodu, která tady naprší. I proto bychom si jí měli vážit.
