Stojí u kormidla nejvyššího plavebního úřadu, kterému zasvětila už bezmála 25 let svého profesního života. Žena, která obléká modro-bílou uniformu a velí profesi, která byla vždycky spíš doménou mužů. Řeč je o Kláře Němcové, ředitelce Státní plavební správy (SPS). Společně s ní se podíváme na to, jakým způsobem ovlivňuje chod tohohle úřadu plavbu ve středních Čechách a zabilancujeme si nad uplynulou plavební sezónou. Dozvíš se ale taky, jaké neobvyklé koníčky jsou její srdcovka a jestli vždycky plánovala svoji kariéru pustit k vodě.
Kláro, hned takto na úvod se zeptám, s ohledem na Vaše vysoké postavení v nejvyšším plavebním úřadu, nebude vám vadit si tykat, jak ostatně na vodě bývá zvykem?
Určitě nevadí, aspoň se mohu cítit mladší…
Jak hodnotíš uplynulou plavební sezónu? Stoupá plavba ve středních Čechách na oblibě?
Uplynulá plavební sezóna nebyla zásadně rozdílná oproti sezóně předchozí. Plavební provoz na oblíbených vodních nádržích lze charakterizovat jako intenzivní, ale bez zásadních incidentů. Ve srovnání s plavebními sezónami roku 2020, 2021 ji lze hodnotit spíše jako klidnější. Dokonce mohu konstatovat, že opět poklesl počet plavebních nehod na území České republiky (v loňském roce 12) a ač je o plavbu stále velký zájem, mírně klesá i počet přestupků spáchaných během hlavní plavební sezóny. Loňské statistiky jsou ovlivněny povodňovou situací z podzimu, během které bylo zjištěno více přestupků spočívajících v neodstranění plavidla z vodní cesty do ochranného přístavu nebo chráněného místa.
Vzhledem ke své činnosti kontroluješ, co se kde na vodě šustne, zaznamenala jsi ve středních Čechách spuštění produktu Pustit k vodě? Myslíš si, že je dobře, že propagací vodní turistiky lákáme na vodu více lidí?
Rozhodně jsem projekt „Pustit k vodě“ zaznamenala a považuji každý podobný počin za přínosný. Byť reprezentuji orgán státní správy, který má v popisu svých činností i tu nepříjemnou represivní složku, věřím v účinky prevence a osvěty, se kterou právě podobné projekty významně pomáhají.
Češi obecně tráví velmi rádi svůj volný čas u vody. Skoro každý alespoň jednou v životě vyrazil, jak se říká, na vodu. A vezmeme-li v úvahu, že zde máme přibližně 69 000 vůdců malých a rekreačních plavidel a 23 000 malých a rekreačních plavidel evidujeme, je jasné, že obliba dovolené u vody je velká.
Každá propagace pravidel plavebního provozu, informace o službách, které se na vodní cestě poskytují, je opravdu záslužná práce, protože se nás na vodě v létě může potkat opravdu hodně.
I o to nám v rámci šíření informací o vodní turistice jde, aby lidé lépe znali pravidla plavebního provozu a naše řeky a vodní plochy byly bezpečné. Jaký je vůbec tvůj osobní vztah k vodě? Trávíš na vodě svůj osobní čas? Jsi aktivní vodačka nebo kapitánka lodi?
Já mám moc ráda hory, určitou dobu jsem ráda trávila čas i mezi horolezci. Klid v horách, prostor a blízkost nebe mě vždycky lákaly k výstupům na vrcholky. Chodím také běhat, tak pro radost a v létě i na kolo. Ale pravdou je, že posledních pár let alespoň jednou za léto vyrazím s rodinou na nějaký ten den i na vodu. A letos to zřejmě bude i vícekrát. Služebně se samozřejmě také několikrát za rok dostanu na naše služební lodičky. Je to pro mě vždycky svátek, který mi připomene mé začátky na Státní plavební správě a první plavby ve službách státu.
Svými koníčky jsi nás docela překvapila, máš ještě nějaké záliby, které bychom u tebe nečekali? Nebo trávíš hodně času s rodinou?
Myslím, že už nic výjimečného nenajdete. Jsem ráda doma s rodinou, které vařím. Také ráda čtu, na což bych si přála více času.
Jaká byla tvoje cesta na Státní plavební správu? Měla jsi tu cestu k vodě nalajnovanou už od mala?
Jak jsem několikrát uvedla, jsem z rodiny, ve které bylo poměrně častým povoláním právník, takže po určitých peripetiích, jsem našla svůj pracovní osud také v tomto oboru. Je pravdou, že dědeček byl právník ve Vodních stavbách a pak v Metrostavu a podílel se na stavbě několika významných vodních děl, takže tématika vody se doma objevovala.
Ale Stání plavební správa byla spíše „přání otcem myšlenky“, protože jsem po vysoké škole chtěla jít pracovat pro stát, ale hledala jsem něco s malinko dobrodružnou a ojedinělou agendou. Když jsem uviděla inzerát Státní plavební správy, přišlo mně, že by to mohlo být ono. A to jsem ani netušila, jak dlouhou historii náš úřad má.
K pozici ředitelky jsi se ale musela propracovat, bylo to složité? Hlavně pak v instituci zaměřené na vodní dopravu, která je zejména výsadou mužů?
Nemyslím, že složité, spíše postupné a plynulé. Atmosféra, která díky vedení v úřadu panovala mě od počátku vyhovovala, stále se řešilo, jak vylepšit naši práci, ale zejména, jak vylepšit služby občanům. Myslím, že bylo na svou dobu velmi ojedinělé, jakým způsobem byl již v roce 2000 úřad veden. Dnes je běžné, že úřady mají nastaven pro klientský přístup, náš úřad se o to snažil již tehdy, a to včetně začátku elektronizace úkonů. Vždy jsem i v referentské pozici chodila do práce ráda. Mohla jsem přijít s různými nápady a nalezla jsem podporu. Z kraje jsme byli právníci tři, po různých úsporných opatřeních a odchodech do důchodu jsem během pár let zůstala sama a má náplň byla opravdu pestrá. Stala jsem se postupujícím úředníkem, který se mohl během své kariéry důkladně seznámit s každou oblastí, kterou plavební úřad vykonává.
Pravdou je, že úřední činnost je o kvalitní znalosti právních předpisů a jejich aplikaci. Odborníky, jak na technickou způsobilost plavidel, tak na nautické záležitosti samozřejmě potřebujeme a bez nich by to nešlo, ale dobré fungování úřadu je hodně o znalosti platné legislativy, správné aplikaci a kvalitním nastavení jednotlivých procesů. Je to o určité fantazii, jak věci dělat v souladu se zákony vstřícně k občanům, a usnadňovat práci zaměstnancům. A o to se na Státní plavební správě od počátku svého působení snažím.
I dnes je pro mě velmi důležité a hodně mi pomáhá, že vím o každé činnosti každého kolegy a kolegyně a umím si v případě jakýchkoliv změn, ať už legislativních, nebo jiných dopady dobře představit. Nezapomínáme ani dnes, že klíčové je stále dbát, aby práce právě na pozicích referentů, kteří zajišťují kontakt s veřejností, který nemusí být vždy jednoduchý, byla co nejlépe procesně nastavena.
Jak bys shrnula předmět činnosti Státní plavební správy a jak jste prožívali 100. výročí od založení této instituce?
Státní plavební správa je správním úřadem s celostátní působností, který vykonává státní správu a státní dozor ve věcech vnitrozemské plavby. Úplně konkrétně je to velký soubor činností souvisejících s vydáváním různých druhů oprávnění k vedení plavidel, s technickou způsobilostí plavidel a příslušných dokladů, ale také s dozorem nad bezpečností plavebního provozu, plavebního značení a stavem vodních cest. Mimoto jsme správci telematického dopravního systému Říčních informačních služeb (RIS), provozujeme mobilní aplikaci Lavdis Mobile a uznáváme odborné kvalifikace ve vodní dopravě získané v jiných státech EU nebo třetích zemích. Vydáváme povolení k provozu přístavišť, vývazišť, přístavů, povolení k provozu půjčoven malých plavidel umístěných na vodní cestě a povolujeme akce na sledovaných vodních cestách. Tento výčet rozhodně není úplný, různé jiné drobné činnosti, které nám ukládá zákon, by se ještě našly.
Co se týká naší historie, jsme úřadem s dlouhou a kontinuální historií, což je s ohledem na historické milníky, které potkaly naši zemi ojedinělé. Působnost úřadu je již bezmála 105 let prakticky stejná, měnil se pouze název. Prvním předchůdcem byl Československý úřad plavební, který byl založen zákonem v roce 1920. Jsme velmi pyšní, že náš úřad byl založen ve stejném roce, kdy byla přijata první Ústavní listina Československé republiky. Z této skutečnosti je patrné, jak významná vodní doprava pro nový stát byla a jaké příležitosti v jejím využití budovatelé nového státu viděli.
Bohužel oslava byla pouze komorní a opožděná, protože vyšla do období Covidu.
Ředitelkou Státní plavební správy jsi od roku 2016. Stály před tebou v začátcích nějaké složité problémy?
Můj nástup do funkce se kryl s obdobím obrovského vzestupu zájmu občanů o rekreační plavbu. Neobvyklým tempem přibývala plavidla v rejstříku malých plavidel i zájem o zkoušky k získání oprávnění k jejich vedení. Navíc to bylo pouhý rok po přijetí významné novely zákona o vnitrozemské plavbě, která podmínky pro rekreační plavbu uvolnila, což přispělo právě k patrnému zvýšení zájmu. Již s nástupem do funkce jsem měla představu o tom, že je nutné do běžné činnosti našeho úřadu zahrnout i preventivní činnost a měla jsem určitou představu i o konkrétních opatřeních, které bude potřeba udělat, aby zásadně nestoupla nehodovost.
Bylo jasné, že dozor, ale i osvěta a prevence, aktivní spolupráce s policií a samosprávou jsou velmi důležitá témata, která doposud trochu ležela v šuplíku a je třeba je vytáhnout, a hlavně získat i legislativní podporu k této činnosti. Náš úřad již na sezónu 2016 připravil některá opatření k ochraně koupajících osob, dnes známé jako vymezování vodních ploch pro bezpečné koupání, ve spolupráci se státními podniky povodí.
V roce 2016 se stala velmi tragická nehoda na vodní nádrži Orlík spočívající v kolizi vodního skútru s motorovou pramicí a téma bezpečnosti se dostalo do popředí. Ve spolupráci s Policií ČR bylo poprvé, a to ještě před touto nehodou, spuštěno bezpečnostní opatření „Bezpečně na vodě“, které probíhalo s naší spoluprací.
Zbývala osvěta a prevence, ke které se nám podařilo získat podporu vedení Ministerstva dopravy a začala příprava prvního seriálu spotů s tématikou bezpečnosti plavebního provozu ve spolupráci s Českou televizí. Byl to rok, který uběhl opravdu velmi rychle.
Vodní skútry, to je téma samo o sobě – myslíš, že mají na našich vodních cestách svoje místo, nebo představují jen hrozbu?
Vodní skútr je bezpečné plavidlo, které navíc podléhá schválení technické způsobilosti. Moderní skútry jsou stabilní, je z nich dobrý výhled a jsou opatřené výtrhovou pojistkou, která umožňuje zastavení prakticky na místě. To vše platí pod podmínkou zodpovědné, ohleduplné a v souladu s pravidly provozované plavby.
Protože je však vodní skútr určen i k akrobatické plavbě, která v běžném provozu není dovolena, vznikají proto vymezené plochy, kde je skákání, prudké otáčení a podobně povoleno. Bylo by dobré, kdyby jich bylo více, ale potýkáme se často s nepochopením místní samosprávy a neochotou plochy zřídit. Ale musím zde zopakovat, je to opatření k bezpečnosti provozu, pokud tyto plochy nebudou, předpisy budou porušovány častěji a k tragickým nehodám je pak blíže.
Abychom tedy jejich fanoušky uměli správně nasměrovat, kde ve středních Čechách se takové vymezené vodní plochy pro vodní skútry nacházejí?
Ve Středočeském kraji máme celkem 8 vymezených ploch pro provozování malých plavidel, při kterém nemusí být dodržována některá pravidla plavebního provozu. Tyto plochy jsou určené k různým činnostem ať je to akrobatická plavba vodních skútrů, jet surfů, flyboardů i e–foilů. Jsem velmi ráda, že se podařilo vymezit plochu pro provoz vodních skútrů na vodní nádrži Slapy i Orlík. Ale bylo by lepší, kdyby jich bylo více. Mimoto je vymezeno 8 ploch pro vodní lyžování provozované ve vleku za plavidlem. Podrobný rozpis ploch a jejich konkrétní určení lze nalézt na našich webových stránkách v sekci „Dozor na vodní cesty“.
Vymezené vodní plochy ale neslouží jen pro vodní skútry, těch druhů vodních sportů je mnohem více, sleduješ i nové trendy?
Obecně je právní úprava taková, že vymezené plochy slouží k provozu malých plavidel, při kterém nemusí být dodržena některá pravidla plavebního provozu. To znamená, že činností, které v nich mohou být provozovány je mnohem více. A máš pravdu, stále se objevují technické novinky. Máme proto plochy pro flyboardy, jet surfy, wakeboardy nebo e-foily.
Trendy sledujeme, protože technický pokrok jde rychle dopředu. Většina těchto nových zařízení se nejprve objeví v provozu na moři, ale v krátkosti je snaha o provoz i na vnitrozemských vodách.
Zkoušíš si i ty sama jednotlivé druhy těchto sportů, abys věděla, o čem to vlastně je?
Já osobně tyto novinky nezkouším, to přenechávám mladším kolegům. Ale vždycky se zajímám, jak co funguje a díky naším spotům www.sportnavode.cz jsem poznala i české reprezentanty v těchto moderních sportovních disciplínách.
Věřím, že pokud se něco nového objeví na trhu je nutné provoz nezakazovat, ale nalézat vhodné prostory.
A jak přistupuješ k další skupině lidí na vodě, ke koupákům, resp. k plavcům?
Dle zákona o vnitrozemské plavbě je koupající se osoba účastníkem plavebního provozu a musí dodržovat i některé uložené povinnosti.
Je například zakázáno koupat se v místech, kde by mohla být ohrožena bezpečnost nebo plynulost plavby nebo jejích účastníků zejména na trase přívozu, ve vymezených vodních plochách, o kterým jsme již mluvili, 100 m od mostu na sledované vodní cestě, 100 m od přístaviště, vjezdu do přístavu a ústí přítoku, který je sledovanou vodní cestou, v přístavu, v plavební komoře nebo v plavebních kanálech.
Povinností koupajících osob obecně je chovat se tak, aby neohrozili svoji bezpečnost a bezpečnost a plynulost plavby, zejména nesmí křížit dráhu přibližujícího se plavidla a musí dodržovat bezpečné vzdálenosti od plavidel.
Nicméně koupající se osoba je nejslabším účastníkem plavebního provozu a kolize s plavidlem pro ni bude fatální, proto jsme již v roce 2016 přistoupili k postupnému vymezování bezpečných ploch pro koupání tam, kde je provoz intenzivní a je zde i velké množství koupajících.
Těm, kdo chtějí plavat mimo tyto plochy doporučujeme být viditelně označen, třeba barevnou čepicí nebo bójkou, kterou plavec táhne sebou.
Jsou vymezené vodní plochy pro bezpečné koupání na našich přehradách? Kde bychom je například mohli najít, abychom se i s malými dětmi mohli bezpečně a bez starostí vykoupat?
Ano, vodní nádrže jsou typickým místem, kde se tyto vymezené plochy pro koupající nacházejí. Na Slapech máme takových ploch 14 a na Orlíku 9. Jsou to plochy poměrně velké a ještě 50 m od okraje plochy musí plavidla plout ve výtlačném režimu.
Jejich seznam je opět k dispozici na webových stránkách. V terénu je každý pozná podle toho, že jsou ohraničené kuželovými žlutými bójemi a na břehu jsou umístěny břehové znaky A1 Zákaz proplutí, nebo v některých lokalitách břehové znaky A12 Zákaz plavby plavidel s vlastním pohonem.
Vždycky mě zajímalo, jestli jako koupající se osoba mohu vyplout na řeku i na něčem takovém jako je nafukovací plameňák? Jak by ses dívala na takového účastníka plavebního provozu?
Na osobu na nafukovacím lehátku, nebo na plameňáku se díváme jako na koupající, čímž se stává účastníkem plavebního provozu a je povinna dodržovat pravidla, která jsou jí určena. Například právě nekřížit plavební dráhu přibližujícím se plavidlům, nebo se nekoupat v plavební komoře, v přístavu, jak již bylo uvedeno.
Z našeho sčítání jsme zjistili, že loňský rok byl rekordní, co se týče počtu vodáků na našich vodáckých řekách, tedy konkrétně Sázavě a Berounce. Vnímáš tento trend pozitivně a jak je to s otázkou požívání alkoholu na vodě, které k tomu tak nějak patří?
Mohu pouze opět konstatovat, že Češi rádi tráví volný čas u vody a na vodě. Myslím, že bychom opravdu těžko hledali někoho, kdo nikdy na vodě nebyl, proto je zájem pochopitelný. Vzniklo velké množství půjčoven malých plavidel a možnost vyplout se tím výrazně zjednodušila.
Samozřejmě nevnímám pozitivně, pokud se s touto hezkou aktivitou v přírodě spojují výlety za alkoholem. V roce 2023 však byla přijata novela zákona, která na vybraných úsecích vodních cest umožnila u vůdců plavidel bez vlastního strojního pohonu požití alkoholu do 0,5 ‰.
Je pravda, že při provádění kontrol můžeme na našich řekách potkat jak plavidlo Státní plavební správy, tak i Poříční police Policie České republiky? Jaký je rozdíl ve vámi vykonávaných kontrolách a kde se s nimi lze ve středních Čechách nejčastěji setkat?
Můžete potkat nejen plavidla poříčních oddělení Policie ČR a útvarů, které mají tuto činnost ve svém popisu, ale i plavidla městské policie, pokud je zřízena. Kontroly se zásadně neliší, ba co více, jsou velmi často společné.
Jak jsem uvedla každoročně probíhá bezpečnostní opatření Policie ČR „bezpečně u vody“, během kterého probíhají desítky společných kontrol, při kterých jsou zkontrolovány stovky plavidel.
Zmiňovaná Slapská přehrada má mnoho vymezených vodních ploch, jak pro specifické vodní sporty, tak i pro bezpečné koupání. Jak je to s rychlou plavbou na motorových člunech na této přehradě?
Vodní nádrž Slapy se nachází na úseku Vltavy, který je sledovanou vodní cestou dopravně významnou využívanou, což znamená, že je úsekem vodní cesty, na které zákon očekává největší intenzitu plavebního provozu. A tak je na ní třeba také nahlížet. Zjednodušeně řešeno je to dálnice mezi vodními cestami.
Mimo úseky, kde je v sezóně nařízen výtlačný režim plavby, což bývají v hlavní plavební sezóně dva úseky, platí, že 50 m od břehu je nařízen výtlačný režim plavby, který platí také 50 m od vymezených ploch pro koupající se.
Ale je nutné zmínit, že stále také platí, že při své plavbě se musíte chovat tak, abyste neohrozili bezpečnost plavebního provozu, jeho účastníků a nezpůsobili nehodu v plavebním provozu. Z tohoto základního pravidla jasně vyplývá, že pokud je provoz hustý, je nutné přizpůsobit plavbu této skutečnosti a zmírnit svou rychlost.
Je v našich podmínkách obtížné dostat se k pronájmu, a tedy i řízení lodi?
Rozhodně to těžké není, protože v České republice je evidováno více než 200 půjčoven malých plavidel umístěných na vodní cestě. Dokonce, pokud si plavidlo půjčíme v plavebním úřadem schválené půjčovně, nemusíme být držitelem příslušného oprávnění k jeho vedení. Provozovatel půjčovny je povinen každou osobu zaškolit, vysvětlit ji základní pravidla plavebního provozu a také obvyklé plavební značení v dané lokalitě. Rychlost takto půjčovaného plavidla je omezena na 15 km/hod.
Pokud se rozhodneš, že si loď pro své potřeby pořídíš, je u nás velké množství prodejců. Zde je důležité dbát zejména při dovozech z ciziny, že plavidlo musí být vybaveno nabývacím titulem, certifikací EU a technický stav musí být v souladu s našimi předpisy, tj. s vyhláškou č. 334/2015 Sb.
Děláte ohledně bezpečnosti na vodních cestách nějakou kampaň?
Za dobu posledních devíti let jsme se na poli prevence a osvěty opravdu velmi snažili. Vzniklo tak několik vzdělávacích seriálových spotů k různým tématikám. Prvním počinem byl seriál České televize, který je stále dostupný v archivu a přinesl základní informace o tom, kdo je účastníkem plavebního provozu, co je vodní cesta, jak se značí, ale také jaké dozorové orgány můžeme na vodní cestě potkat. Speciální díl se zabýval pravidly pro bezpečné koupání. Další seriál spotů, který již produkoval náš úřad se zabývá oblíbenými sportovními aktivitami a je možné ho vidět na www.sportnavode.cz. Zatím poslední počin z loňského roku se zabývá pravidly pro bezpečné proplavení plavební komorou a režimy plavby, plavbou ve výtlaku, v kluzu a v přechodovém režimu. Je možné je shlédnou na www.bezpecnenavode.cz.
Ve spolupráci s policií probíhají každý rok na oblíbených vodních nádržích akce s preventivní tématikou. V rámci jednoho ročníku jsme se pokusili o interaktivní setkání s účastníky plavebního provozu s názvem „Nedělej vlny“ a vysvětlovali jsme právě jednotlivé režimy plavby a jejich důsledky pro okolí.
Umíš i ty sama „dělat vlny“? 😊
Určitě ano, ale mám raději vodu klidnější, která si však živě ubíhá kupředu…
Jak by sis přála, aby se plavba a život okolo řek u nás vyvíjel? Co bys vzkázala lidem, co rádi tráví čas na vodě a okolo vody?
Přála bych si, aby si lidé vážili, kolik krásných vodních toků máme. Je to přes 700 km splavných vodních cest pro plavidla s vlastním strojním pohonem a pro plavidla bez něj ještě mnohem více. A uvědomovali si, že je nás hodně, kteří rádi trávíme svůj volný, nebo pracovní čas na vodě, ale i u vody a je nezbytně nutné být k sobě a k přírodě ohleduplní, aby provoz zůstal bezpečným jako je nyní.
