Vystartuj z Mělníka, tehdejšího města královen a kolébky mělnického vinařství. Pokud by ses chtěl dozvědět více, neváhej a zajeď si ještě na mělnické náměstí, stát tě to bude výšlap jednoho kopce nad rámec výletu. Za trochu té námahy navíc ti ale bude odměnou krásný výhled na soutok Labe s Vltavou, zámek Mělník a zámecké vinice, i Regionální muzeum. Ať už přes Mělník vezmeš čáru, nebo se rozhodneš objevovat, další zastávka tě čeká v Želízech.
Umění v pískovci
Nemusíš být zrovna velký fanoušek umění, nicméně lesy okolo Želíz skrývají díla, která tě budou bavit. Český sochař Václav Levý svá díla vtiskl přímo do přírodního bohatství zdejšího kraje – pískovcových skal a vytvořil tak ohromné Čertovy hlavy, o něco menší Harfenici, i menší dílka, jako Had, Ještěr a Sfinga. Vydáš-li se pěšky okruhem V. Levého, čeká tě ještě jeskyně Klácelka, kam tě ale už tenhle výlet nezavede. V Tupadlech nech čertiska želízských lesů za zády a pokračuj po cyklotrase 0012 do Vidimi. Mají tu kvelb U čerta, samoobslužný bohatě vybavený bar, kde můžeš po táhlém stoupání doplnit tekutiny i rychlé cukříky. Moc si ale z kopýtka nevyhazuj, poslední etapa kopce tě ještě přeci jenom čeká.
Určitě si říkáš, čerti dobrý, ale co pán pekel? Klidně ti ho prásknem, zůstal pěkně v teplíčku u pekelných kotlů. Máš-li odvahu, můžeš se za ním vydat na nedaleký hrad Houska, kde je ukrytá brána do pekel. Jo a do zmíněného Ráje se dostaneš po cestě, jmenuje se tak vesnice směrem na Mšeno.
Největší výšlap máš za sebou, hurá! Teď už to bude jen z kopečka, proto se nemusíš bát zastavit a odměnit se něčím na zub. Už jsi poznal, že čertů se bát nemusíš, s kopcem ses statečně porval, tak to už tě určitě nějaký upír nerozhází! Zavítej do Drákulovi krčmy v Jestřebicích, uvidíš že srbské speciality budou tvoje krevní skupina.
Od čertů, přes upíra, skoro do Ráje
Teď už to bude jen z kopce. Z Vojtěchova je toho důkazem doprovod zurčící říčky Pšovky, jejíž proud tě bezpečně dovede až na Mělník. Málo kdo by dnes řekl, že nyní místy nepatrný tok svého času roztáčel hned několik kol vodních mlýnů a její význam pro obyvatele Kokořínska i blízkého okolí byl mega důležitý. Však také stojí za vznikem celého Kokořínského dolu! A co tě ještě cestou čeká?
Dole, v kokořínském dole
Pokličky! Ač je název sebevíc zavádějící, rozhodně tu nečekej muzeum kuchyňského vybavení. To spíš v pangejtu narazíš na poklice od auta. Nicméně Pokličky, které máme na mysli jsou opravdový unikát vytvořený z pískovce, tak trochu ten hrnec s poklicí připomínají… Za výhledem musíš ale vystoupat po schodech, tak nech kolo dole. Věř, že jich není málo a kolo nahoru tahat nechceš. Za mírnou zajížďku stojí i pověstmi opředený hrad Kokořín a v horkých letních dnech zabrzdi u rybníka Harasov na pořádnou koupačku.
Už znáš umění Václava Levého vytesané do pískovcových skal, na Kokořínsku spíš než k umění využívali tuto horninu k vytváření skladových prostor a dokonce i obydlí – chladu a vlhku navzdory. Jak takové obydlí vypadalo, demonstrují ve Lhotce u Mělníka. Skalní obydlí ale není otevřeno denně, takže pokud máš opravdu zájem vidět i interiér, mrkni nejdříve na webovky. Pak už jen na pohodu pokračuj do Mělníka a třeba ještě dál.
