Malešov není žádný dopravní uzel, takže pravděpodobně se tam budeš muset nechat odvézt z Kutné Hory. Možností máš hned několik, třeba pohodlně vlakem z hlaváku, nebo ze stanice Kutná Hora město. U města ale raději sleduj aktuální situaci, často bývá výluka a bus má zastávku vedle nádraží, tak ať ti nepláchne. Klasická autobusová linka pak jezdí z autobusového stanoviště. Až už zvolíš jakoukoliv dopravu, Kinedryl můžeš nechat doma. Ani se moc neuvelebuj, cesta trvá necelou půl hodinku.
Odměna hned na začátku
Ještě ani pořádně neaktivuješ hodinky na záznam chůze a hned je tu první zastávka. Zhruba kilometr od nádraží se nachází areál Přátelského pivovaru Malešov, kde se určitě na jeden kousek zastav. Pivo tu čepují poctivě a s láskou, navíc si ho vychutnáš přímo u zdroje, takzvaně „pod komínem“. Vlajkovou lodí je tu světlý ležák 12, klasika plzeňského typu. Ali, IPY a další speciály tu mají také na stálé nabídce. V létě a ke zvláštním příležitostem doplňují i různé speciály. Na něco malého k snědku snad místo taky najdeš, vaří tu samé delikatesy.
Ač se to tak může zatím zdát, areál není jen o jídle a pití, najdeš tu i středověkou tvrz s únikovou hrou na motivy příběhové počítačové hry Kingdome Come a muzeum plné zajímavých exponátů, některých i trochu s nadsázkou. Řekni sám, čekal bys tu kostru velryby? Strávit tu můžeš i několik dní, a to ve středověkém kempu, představujícím iluzi středověkého vojenského tábora.
Romantika u zurčící říčky
Posilněn o nové zážitky se vrať zpět na malešovskou náves, odkud se nech vést červeně značenou Svatojakubskou cestou, až do Kutné Hory. Mírný kopeček nahoru tě přeci jenom čeká na Písečný vrh, oproti tomu, co ale sestoupáš, je to zanedbatelné. Cesta vede mezi poli a nabízí výhledy do okolí. Za dobré viditelnosti dohlédneš třeba na nedalekou Čáslav. Pak už tě lapí stíny stromů, lány kapradí, lesní cestičky a zurčení říčky Vrchlice. Cestou se můžeš kochat kamenným klenbovým mostem přes říčku, výhledy podél břehu Velkého rybníka a samozřejmě Vrchlickými vodopády! Skalní masivy a torza bývalých mlýnů ukrytých mezi lesním porostem je opravdová romantika. Natolik okouzlující, že si ji zamiloval i Jaroslav Vrchlický, dříve vlastním jménem Emil Frýda. Toho uchvátila zdejší krása tak, že zde našel inspiraci nejen pro svá díla, ale také pro změnu svého jména. A to už je co říct!
Je libo trochu adrenalinu do žil? Na trase je krátký tajemný úsek, kde ti okolí zůstane skryto. Ještě před mlýnem Dänemark tě čeká asi dvousetmetrový úsek pěším tunelem. Pro někoho brnkačka, ale pokud máš trochu strach ze stísněných prostor, kopni do vrtule a prostě jej proběhni. Od Dänemarku je to po asfaltce, ale pořád lesem, až do předměstské části Kutné Hory, Vrchlic, necelé 2 kilometry..
A zase ta Kutná Hora
Neotřelé výhledy na chrám sv. Barbory teď budeš mít na talíři každou chvilku. Obzvláště pak od skalního reliéfu Jaroslava Vrchlického, kde se ti otevře panorama s chrámem sv. Barbory, GASKem a kostelem sv. Jakuba v celé své kráse. Nyní máš na vybranou dvě možnosti, buď se nasytit výhledem a pokračovat po červené, skrz Žižkovu bránu zpět k nádraží Kutná Hora město anebo památky Kutné Hory prozkoumat z blízka. Takový Vlašák, GASK, Muzeum stříbra, Muzeum čokolády, Knihtiskárnu, ti asi nemusíme dlouze představovat, určitě jsi už o nich slyšel a možná i navštívil. A pokud ne, tak to koukej napravit, protože stojí za to. Vlaky jezdí každou chvíli a kdyžtak je tu hned několik možností, kde složit hlavu a strávit tak v Kutné Hoře i více dní.
