Jizera patří mezi řeky, které mají u vodáků skoro kultovní status. Jenže zároveň není úplně jednoduchá. Horní a střední tok prověří zkušenosti i nervy. A i když je dolní část splavná až k soutoku s Labem, mimo Liberecký kraj postupně mizí kempy, občerstvení i klasické vodácké zázemí. Ne každá návštěva Jizery tak skončí vícedenním putováním v lodi.
Dobrá zpráva je, že řeka nikam neutíká. A i když zrovna nemá dost vody nebo nemáš chuť řešit vodní stavy, můžeš ji sledovat dál. Stačí přesednout ze sedačky lodě do sedla kola. Taková je Greenway Jizera.
Jizera očima vodáků
Jizera je řeka, která se mění s každým kilometrem. Od horské divočiny postupně přechází do klidnější vody, až se před soutokem s Labem uklidní do úplného voleje.
Horní a střední Jizera, tedy úseky od Jizerky až po Podspálov, mají charakter divoké vody. Sjízdnost tu závisí na aktuálním stavu a vhodné podmínky přicházejí jen několikrát do roka. Právě proto jde především o terén pro zkušené vodáky, kteří vědí, co od řeky čekat. Symbolickou hranicí je oblast Riegrovy stezky u Semil. Tady už je jasné, že Jizera není rekreační řeka pro první vodácké pokusy.
Od soutoku s Kamenicí v Podspálově se charakter řeky mění. Začíná dolní tok, který je splavný v podstatě až k soutoku s Labem. V liberecké části jde o dobře známou vodáckou klasiku. Úseky kolem Malé Skály nebo Turnova patří mezi nejhezčí turistickou vodu u nás, i když v sušších obdobích může být vody méně.
Jakmile ale řeka opustí Liberecký kraj, mění se hlavně komfort. Středočeská část je sice splavná v celé délce</span>ta-contrast=“auto“>, jenže kempy i občerstvení u vody výrazně řídnou. Právě proto se tahle část častěji jezdí jako jednodenní objevování než vícedenní expedice. Typickým příkladem je úsek z Mnichova Hradiště do Mladé Boleslavi, který ukazuje Jizeru z trochu jiné, méně známé perspektivy.
Na rozdíl od některých jiných českých řek nebyly jezy na Jizeře stavěné pro voroplavbu. Nemají propusti a většina z nich je pevná a poměrně vysoká. Přenášení lodí je tu běžnou součástí plavby, ne výjimkou. I proto se z Jizery nikdy nestala masová vícedenní „pohodová voda“. Ale jak se říká: kdo chce, cestu si najde.
Greenway Jizera. Řeka, kterou můžeš jet kdykoliv
Greenway Jizera je páteřní cyklotrasa s číslem 17 vedoucí téměř 170 kilometrů od horské osady Jizerka až na okraj Prahy. Po cestě projedeš Jizerské hory, západní Krkonoše, Český ráj i otevřenou krajinu Polabí a velkou část trasy máš řeku neustále na dohled.
Trasa kombinuje asfaltové úseky, samostatné cyklostezky i přírodní cesty. Někde jedeš po hladkém povrchu ideálním na rodinný výlet, jinde tě čeká trochu dobrodružnější pasáž, která po dešti připomene, že pořád jedeš krajinou, ne městským parkem.
Greenway Jizera ale nemusíš brát jako jednorázovou výzvu. Funguje stejně dobře jako série jednodenních výletů, víkendové putování nebo několikaetapová dovolená. Podél trasy najdeš ubytování, služby i dostatek míst, kde se dá pohodlně začít nebo skončit.
Velkou výhodou je také železnice, která údolí Jizery v dlouhých úsecích kopíruje. Díky tomu se dá plánování snadno přizpůsobit počasí, náladě i kondici. A pokud chceš, můžeš cestu kdykoliv prodloužit napojením na Labskou stezku.
Podrobné informace o službách, dopravě nebo možnostech ubytování najdeš přímo na oficiálním webu Greenway Jizera.
Co po cestě neminout anebo výčet nevýčet
Greenway Jizera není o jednom cíli. Spíš o postupném objevování míst, která bys z vody často ani nezahlédl. Na samotném začátku čeká horská osada Jizerka s drsnou historií sklářské výroby a typickou horskou krajinou. O kus dál stojí za zastavení Paseky nad Jizerou s Památníkem zapadlých vlastenců.
U Semil se řeka zařezává do skalního údolí Riegrovy stezky. Na kole se sem nevydáš, vstup je zakázaný, ale krátká pěší odbočka rozhodně stojí za to. Z Podspálova se pak stal jeden z nejčastějších vodáckých startů.
Další kilometry patří Českému ráji. Železný Brod s roubenou zástavbou, Malá Skála se skalním Pantheonem a koupáním u Žluté plovárny Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova patří mezi klasické zastávky podél řeky. Přes Turnov, Svijany a zříceninu zámečku Zásadka pokračuje trasa směrem k Mnichovu Hradišti s valdštejnským zámkem. V Klášteře Hradiště nad Jizerou můžeš zastavit na oběd v restauraci Skála, u pískovny Veselá zase vyměnit kolo za paddleboard nebo wakeboard.
Níže po proudu se krajina otevírá. Zříceniny Zvířetice a Michalovice se svou nakloněnou věží připomenou, že i Jizera má vlastní „českou Pisu“. V Mladé Boleslavi stojí za návštěvu nejen ŠKODA Muzeum anebo Letecké muzeum Metoděje Vlacha, ale také hrad s Muzeem Mladoboleslavska. Pod ním u řeky stojí loděnice Krásná louka, odkud můžeš vyrazit na méně známý vodácký výlet dolní Jizery.
Směrem k soutoku pak mineš zámek Stránov, zámek Benátky nad Jizerou s expozicemi věnovanými mimo jiné Bedřichu Smetanovi, a nakonec Lázně Toušeň, kde se Greenway Jizera potkává s Labskou stezkou. Odtud můžeš pokračovat dál podél Labe na východ do Nymburka nebo na západ na Mělník anebo to jednoduše otočit zpět proti proudu.
Jizera je řeka, kterou někdy spluješ jen pár dní v roce. Ale její údolí můžeš objevovat kdykoliv. Jednou z lodě, podruhé ze sedla kola a klidně i během jednoho víkendu.
Tak co tentokrát? Pádlo, nebo pedály?
Tento článek byl připraven ve spolupráci s destinačním managementem Pojizeří a Polabí.
