Večer sedíš u počítače. Děti už dávno spí a ty místo pracovních mailů plánuješ další rodinné dobrodružství. Kolo už jste ovládli, hory projeli. Během googlení na tebe někde vyskočí fotka motorové lodě. Kola na palubě, vítr ve vlasech, pocit volnosti a svobody.
Zní to skvěle, že? Pak ale přijde druhá myšlenka: ty jo, to nedám! Komory, „papíry na loď“, vyvazování lodě… Ve skutečnosti je plavba po českých řekách mnohem dostupnější, než si většina lidí myslí. Stačí znát pár základních pravidel a zbytek tě naučí samotná řeka.
Tak pojďme si projít to nejdůležitější. Bez složité teorie, ale tak, jak to opravdu funguje na řece. A když tě plavba chytne, kapitánský patent si můžeš dodělat později a ovládnout i větší lodě.
Musím mít lodní řidičák?
Rychlá odpověď: často není vůbec třeba.
Na českých řekách můžeš řídit menší motorovou loď i bez kapitánského patentu (jak se v loďařské hantýrce „řidičáku“ přezdívá). Podmínkou je výkon motoru do 4 kW (zhruba 5 koní) a celková hmotnost plavidla do 1 tuny. To platí, pokud by sis loď chtěl koupit, ale proč hned tak zhurta? Stačí si loď půjčit, na výběr máš z mnoha půjčoven na Vltavě nebo na Labi. V takovém případě můžeš řídit loď i o větších parametrech a se silnějším motorem, kde je nastavený omezovač rychlosti na 15 km/h. Stačí rezervace, odborné zaškolení a můžeš vyplout. Než se pustíš k vodě, tak ti v půjčovně ukážou, jak koráb ovládat, jak přistát u mola nebo jak pracovat s lanem. A věř, že kdyby měli pocit, že to nezvládneš, klíčky od lodě by ti prostě nedali.
Jestli tě to chytne a chceš příště zkusit nějaký rychlejší člun, přijde vhod kapitánský průkaz. Oficiálně se jmenuje průkaz Vůdce malého plavidla (VMP) a vydává ho Státní plavební správa. Získat ho není žádná nedostupná meta. Školení, praktickou zkoušku i potřebné zkušenosti můžeš získat například v půjčovnách Napalubu.eu nebo v Davle marina. Pak už stačí jen složit písemný test u Státní plavební správy.
Chceš se do pravidel plavby ponořit trochu víc? Pak se ti bude hodit brožura Plavební průvodce po Labi a Vltavě. V ní najdeš zásady bezpečné plavby, mapy a tipy na zajímavá místa kolem řeky.
Nejčastější chyba začátečníků je příliš rychlé přirazení k molu. U lodě ale platí jednoduché pravidlo: čím pomaleji připlouváš, tím víc máš situaci pod kontrolou. Pokud máš pocit, že připlouváš moc pomalu, většinou je to přesně ta správná rychlost.
Kde přirazit, přespat a doplnit palivo
Kajutovka je vlastně takový obytňák. Jen místo silnice máš pod sebou vodu. Během dne můžeš zastavit v přístavišti nebo marině, dát si oběd na pevnině i přímo na lodi, projít se městem, udělat si výlet do okolí. Plno lodí umožňuje převážet kola přímo na palubě, takže se dá dovolená na lodi skvěle zkombinovat s cyklovýlety.
A večer? Jestli máš dostatek provozních kapalin i energie, nemusíš nutně hledat přístav. Na mnoha místech můžeš jednoduše spustit kotvu a přespat na klidné hladině. Ráno se probudíš na řece, otevřeš kajutu a první, co uvidíš je mlha nad vodou a probouzející se krajina.
Na začátek ti nádrž naplní přímo v půjčovně. Na Vltavě i na Labi ale najdeš raritní pumpy. Čerpací stanice přímo na řece najdeš v Roudnici nad Labem, v Hluboké nad Vltavou a ve Staré Živohošti u hotelu Atlantida. V Praze pluje tankovací remorkér.
Komory, přehrady a další věci, kterých se začátečníci bojí zbytečně
Jedna z nejčastějších obav začínajících kapitánů jsou plavební komory. Na první pohled vypadají trochu děsivě. Velká betonová stavba a úzký prostor z dálky působící, jakože se v ní loď ztratí. Ve skutečnosti je to jen vodní výtah. Pomáhá lodím překonat výškový rozdíl mezi jednotlivými úseky řeky.
Princip je jednoduchý: připluješ ke komoře, počkáš na pokyn obsluhy, vpluješ dovnitř a vyvážeš loď u stěny. Po zavření těžkých železných vrat se hladina vody postupně začne zvedat nebo klesat. Na konec zase vypluješ ven.
Když propluješ první komorou, získáš pocit, že bys zvládl i Panamský průplav. Realita je sice trochu menší, ale dobrý pocit zůstává.
Na Vltavě se setkáš s několika zajímavými stavbami. Třeba s Vraňansko-hořínským plavebním kanálem, který byl postaven na začátku 20. století, aby lodě bezpečně obešly soutok Labe a Vltavy. Přes Orlickou přehradu lodě na plošině přepravuje po kolejích lodní výtah. Na Slapech zas funguje systém převozu lodí na vleku taženém traktorem.
První plavba kapitána a kam poprvé vyplout
Řízení lodě je v mnoha ohledech jednodušší než řízení auta. Jen je potřeba počítat s jednou zásadní věcí – všechno se děje o dost pomaleji. Když pustíš plyn, nezastavíš okamžitě. Chvíli ještě popluješ setrvačností. Proto se při manévrování často používá zpátečka. Ta na lodi není jen na couvání. Je to tvoje nejdůležitější brzda a občas i poslední záchrana kapitánské důstojnosti.
Podobné je to i u přistávání. Připluješ pomalu, připravíš lana a přirazíš k molu. Dobrá zpráva je, že většina lidí od lodí přesně ví, jak vypadá první přistání začátečníka. A většinou pomůže dřív, než začne radit.
Na první plavbu je ideální kratší trasa, třeba z Mělníka do zooparku Zelčín nebo z Čelákovic do Kerska. Pro strach uděláno? Zkus to rovnou na týden a spluj Labe od Mělníka po Týnec nad Labem a zpět. Zlatá střední cesta je takzvaný minitýden – 4 dny na Vltavě z Mělníka až na kraj Prahy.
Největší riziko první plavby je jediné. Že začneš přemýšlet, kdy vypluješ znovu.
emka = motorová loď; bort = bok lodi; fendr = gumový chránič boku lodě; konec = jakékoliv lano na lodi; drát = vázací lano; plotter = zabudovaný tablet s navigací; pultr nebo pachole = patník na mole, ke kterému se váže loď; halbšlák a šlák = způsoby úvazu lana
