Myšlenka na první vodu s dětmi je lákavá, ale zároveň přirozeně vyvolává řadu pochybností a otázek. Jsou na to už připravené? Nebude z toho spíš rodinné drama? Kterou řeku si vybrat jako první?
Dobrá zpráva je, že jet na vodu s dětmi není žádná raketová věda. Spíš naopak. Když víš, jak na to, dostaneš jeden z nejhezčích rodinných zážitků, který se nedá nahradit žádným lunaparkem ani exotickou dovolenou.
A je to vážně dobrý nápad?
Je to geniální nápad! V dnešním digitálním světě je dětský vodák takový offline jednorožec, o kterém si rodiče jen šeptají. Ale vezmeme to popořadě a začneme tím, co tě asi zajímá nejvíc: Od kdy a jaký je ten správný věk?
Neexistuje univerzální číslo. Záleží především na tvých zkušenostech a jistotě na vodě. Na českých řekách začínají děti obvykle okolo 4 let, ale běžně potkáš i mladší vodouchy. Od 7 let už není výjimka, že děti jedou na vodu sami – s vodáckou školou (například s půjčovnami Dronte a Samba) nebo s táborem. Příměšťák na Sázavě každoročně pořádá půjčovna Bisport. Samba pak ve spolupráci s CK Povoda pořádá každý rok ultimátní týdenní vodácký tábor na Sázavě a Lužnici.
Druhá podstatná věc je tvůj mindset. Zapomeň na trhání rekordů ve vzdálenostech, zapomeň na výkony. Napádlované kilometry děti neřeší. Děti řeší zážitky. A těch je na vodě víc než dost, i kdybyste ujeli jen pár kilometrů. Pozorování nutrií u břehů, skákání do vody z lodi, stavění hrází z kamenů, táboření, koupání v řece…
A mezi tím vším se děti tak nějak přirozeně zabaví samy. Bez programu, bez obrazovky, bez připojení k internetu. Paradoxně, chceš-li mít méně starostí, vezmi s sebou víc dětí. Rozšiř partu. Anebo se spoj s další rodinkou, se kterou se na řece potkáte. Bude to přirozenější víc, než myslíš.
ahoj = jediný správný a akceptovatelný pozdrav na vodě; háček = člen posádky v přední části lodi, má minimum práv; porculán = člen posádky sedící uprostřed, většinou dítě; zadák = nejdůležitější člen posádky, kapitán lodi; cvaknout se, udělat = obrátit loď dnem vzhůru; eskymák = manévr s uzavřenou lodí k otočení lodě včetně posádky zpět hlavou vzhůru; volej = klidná, stojatá voda; vracák = protiproud, vzniká za překážkou v řece
Jak to celé zvládnout v klidu?
Na začátku to svádí k tomu vzít s sebou úplně všechno. Jenže na vodě rychle zjistíš, že čím míň věcí, tím větší pohoda. Navíc barel není nafukovací. Stan, karimatky a spacáky zaberou hodně místa. Vyztužený batoh nech rovnou doma, hrdlem barelu nejspíš neprojde. Jestli doma nemáš vodotěsný vak, zabal věci klidně do igelitky. Je malá, skladná a nezabere ti místo v barelu.
Zvláštní pozornost si zaslouží ochrana. Slunce na vodě pekelně rychle spaluje shora i zdola, a to i když se zatáhne. Celá posádka proto dodržuje přísně pitný režim. A ačkoliv jsme národ pivařů, alkohol na vodu prostě nepatří. Svoji vytouženou odměnu si dáš večer v kempu.
V neposlední řadě investuj pár stovek korun do speciálních bot do vody. Možná se ti to zdá jako zbytečnost, ale tenhle doplněk rozhoduje o tom, jestli expedici zdárně dokončíte, nebo ukončíte v nemocnici. Říční dno je plné ostrých kamenů, větví a bohužel dost často i střepů. Vietnamky, pantofle ani crocsy nejsou řešení. Pokud se cvaknete, budou první, které opustí vaše potápějící se nohy.
Bezpečnost se na první pohled tváří jako velké téma, nicméně v praxi je překvapivě přímočará. Prckovi vždycky nasaď vestu. Ideálně takovou, která odpovídá jeho váhové kategorii a nemá ambice z něj při prvním cvaknutí uplavat. To zajistí mezinožní popruh. S výběrem si lámat hlavu nemusíš, všechno vyzkoušíte v půjčovně. Chceš mít ještě o kus větší jistotu? Přibal helmu. Klidně cyklistickou.
A pak je tu jedno pravidlo, co zní možná trochu přehnaně. Nikdy nikoho a nijak nepřipoutávej k lodi. Je až zarážející, kolik případů dětí v autosedačkách přikurtovaných k lodi záchranáři evidují.
S oblečením to nepřeháněj. Stejně nakonec zjistíš, že i na týdenní plavbě měl ten capart na sobě stále to stejné triko, mikinu, kraťasy a plavky. K tomu přidej něco na spaní, větrovku na chladnější večery a máš hotovo. Kromě toho nezapomeň na opalovák, kšiltovku, sluneční brýle, UV ochranu, repelent, pláštěnku, pevnou obuv na souš, a hlavně boty do vody.
Na čem a kam plout?
Když dojde na výběr lodi, není potřeba z toho dělat drama. Chceš stabilitu a prostor? Rezervuj si raft. Děti se v něm cítí bezpečně, mají kolem sebe víc místa. Akorát počítej s tím, že si při pádlování dáš trochu víc do těla. Navíc některé jezy nejsou upravené pro splutí raftem, takže je nutné ho přenést po souši.
Kánoe je klasika. Je lehčí a hravější. Plastová Vydra nebo nafukovací Baraka a Pálava zvládnou rodinnou posádku bez dramat. Dítě sedí v lodi vždy na očích, ideálně uprostřed. Dej mu do ruky dětské pádlo a rázem bude mít pocit, že je plnohodnotný člen posádky.
Velkou úlevou bývá zajištěná logistika. Díky půjčovnám nemusíš řešit, jak se všichni a všechno do lodi naskládáte. Stačí vzít barel s nejnutnějšími věcmi a zbytek předat půjčovně. Ta věci převeze z bodu A do bodu B.
Měj plán. Nemusí být dokonalý, ale měl by být realistický. Hledej klidnější řeky, plánuj kratší úseky s minimem jezů a dostatkem zastávek na jídlo nebo jen tak na vyblbnutí u vody. Počítej s časovou rezervou. Sleduj předpověď počasí a stav vody. V létě je vody méně, jenže zase je více lidí na řece. V týdnu je klidněji, ale zase mohou být zavřené některé stánky s občerstvením.
Jezy nejsou nepřátelé. Hodí se vědět, kde jsou a jak je překonat. S tím pomůže obhlídka a Vodácká navigace. Taky sleduj vodáky na řece před tebou a zvaž vlastní dovednosti. Vylodit se a přenést loď po souši není srabáctví. Je to ukázka zdravého rozumu.
Vsaď na jistotu. Berounka a Sázava jsou v tomhle směru ideální první volbou. Pro začátek třeba jen na jeden den. Krátké úseky jako z Roztok do Nižboru nebo z Horky do Kácova jsou přesně ten typ výletu, po kterém si řekneš, že příště vyrazíte na víc dní. Jestli chceš širší výběr, mrkni na naše vodácké výlety, kde najdeš trasy až na 6 dní.
Neboj, to dáte levou zadní!
Nebudeme lhát, první den asi bude trochu… no… živější. Budeš řešit, jak prakticky a efektivně naskládat prádlo do barelu, proč je to dítě už zase mokré a jestli jste třeba neměli přirazit ke břehu už o kilometr dřív.
A pak se to nějak srovná. Druhý den, už budeš vědět, jak na to. Ratolest už bude vědět, co ji čeká a tobě se při pohledu na rodinné štěstí bude v hlavě honit myšlenka: „Proč jsme tohle neudělali už dávno?“ Děti jsou na vodě často víc v pohodě než my dospělí. Neřeší výkony, neřeší plány. Prostě jsou.
A o to tady jde.
Nemusíš mít všechno pod kontrolou. Stačí si vybrat klidný úsek, trochu se připravit a… vyrazit. Zbytek už za tebe udělá řeka sama.
