Zuzana Hledíková, předsedkyně spolku Česká lodní společnost, z.s., který sdružuje zájemce o plavbu a o dění kolem moří a řek, stojí spolu s kolegy Jiřím Žižkou a Martinem Bednářem za Námořním muzeem, které je ve vnitrozemském státě velkou raritou. Prostřednictvím spolku a muzea se stará o vzdělávání a osvětu v oblasti plavby. Aktivně tak přispívá k rozvoji činností okolo vody, ale i dalších částí veřejného života nejen ve středočeské obci Veletov.
Jak tě napadlo otevřít námořní muzeum v Čechách, když nemáme ani kapičku moře? Co tě inspirovalo k realizaci tohohle projektu?
Protože jako Česká lodní společnost, z.s. provozujeme své obytné lodě na Labi a řešíme vodu v rámci legislativy, tak jsme se rozhodli, že by bylo skvělé připomenout naši, tak trochu zapomenutou, historii Čechů na mořích a oceánech.
Jelikož takové muzeum není nikde ve střední Evropě, s kolegy jsme neváhali, a po dvou uskutečněných krátkodobých výstavách kolegy Jirky Žižky, jsme expozici umístili na stálo do obce Veletov, kde působíme.
Proč jste se rozhodli umístit muzeum právě ve Veletově a v budově bývalého konzumu?
Veletov je spojený odjakživa s Labem, které teče až do moře, kde začíná naše povídání o českých námořnících. Protože v těchto místech působíme na řece Labi, tak využít 6 let prázdnou prodejnu bývalé Jednoty byla jasná volba.
Jaké muzejní rarity a unikáty mohou návštěvníci ve vašem muzeu vidět?
Unikáty jsou úplně všechno, troufám si tvrdit. Věnujeme se opravdovému pirátovi z Karibiku Augustinu Heřmanovi, velikánovi své doby – Eduardu Ingrišovi a jeho plavbám Kantuta a samozřejmě Československé námořní plavbě. Máme u nás takové unikáty jako výrobní štítek z lodi Vítkovice, vycpané mládě krokodýla nilského, hodiny z kapitánského můstku z dosud žijící lodi Třinec, záchrannou vestu se šťastným číslem 13 z lodi Pionýr, která jako jediná z celé flotily 44 zaoceánských lodí ztroskotala a spoustu dalšího.
Námořní muzeum je rarita v celé střední Evropě. Málokdo tuší, jaký rozsah jsme jako suchozemský stát měli. Lidé se zde něco nového naučí a jistě se zasmějí příběhům, které se ke každé lodi vážou. Naši námořníci byli opravdu veselé kopy.
Nedávno expozice prošla rozšířením. Co nového tu návštěvníci najdou?
Námořní muzeum otevřelo první část své expozice v červnu roku 2023. Letos v květnu jsme otevřeli druhou část výstavy, která je zaměřena na unikáty námořní i říční plavby. Mimo exponátů jde o lodní kino a školní film režiséra Filipa Renče nebo lodní simulátor, na kterém si lze vyzkoušet, jak se taková obří nákladní loď řídí a spousta unikátů ze sbírek.
Proč by si měl lodní fanoušek a kdokoliv, kdo zamíří do oblasti Kutnohorsko a Kolínsko, udělat výlet právě do Námořního muzea?
Poblíž je i přístaviště malých člunů. Mohou návštěvníci dojet do muzea i vlastní lodí?
Ano, mohou zajet zakotvit v nedaleké Veletovské zátoce, která je opravdu kouzelným místem.
Můžeš nám povědět něco více o Československé námořní plavbě a její historii? Proč měl vůbec vnitrozemský stát jako Československo námořní flotilu a čím byla tato flotila výjimečná?
Československá námořní plavba (ČNP) vznikla 1. dubna 1959, kdy se dohodla naše republika s Čínou o spolupráci. Čína nebyla v té době členem OSN a nemohla mít obchodní loďstvo, takže první léta byla ve vzájemné spolupráci, pak už naši jeli takzvaně na vlastní triko. ČNP byla druhá největší flotila mezi vnitrozemskými státy hned po Švýcarsku a generovala opravdu velké zisky. Naši námořníci byli skuteční odborníci na slovo vzatí, spolehliví a zkušení, byli vyhledávaní po celém světě. Naše lodě se plavily po celém světě a vozily všechny možné náklady, od různých rud, obilí, uhlí, po tanky, různou techniku, ale třeba i kubánský rum. Loď Jiskra nám dovezla slonici Gulab, která ještě žije v zoologické zahradě v Praze. Bohužel po privatizaci v roce 1998 celá flotila Československé námořní plavby zanikla.
Které české námořní osobnosti, jako je Augustin Heřman nebo Eduard Ingriš, jsou součástí vaší expozice? Jaké příběhy se k nim vážou?
Věnujeme se oběma těmto velikánům. Po vzoru Augustina Heřmana a jeho lodi La Grace si kapitán Pepa Dvorský nechal tuto plachetnici postavit znovu a vydává se s ní za dobrodružstvím, kterého se můžete zúčastnit i vy. Eduard Ingriš byl naprosto jedinečný člověk pro všechno, co uměl a dokázal, kolik toho ve světě poznal. Jeho vorové výpravy byly tolik napínavé, že z nich vznikl fantastický film, který má kolega Martin v držení a pořádáme jeho promítání. Určitě stojí za to, protože takový film už nikdy nikdo nenatočí. Je plný autentických záběrů, žádné filmové triky či efekty. Člověk po zhlédnutí opravdu kouká s pusou dokořán.
Jaké suvenýry a artefakty si naši námořníci vozili ze svých cest? Nějaká bizarnost?
Suvenýrů a artefaktů se nasbíralo opravdu spousta. Unikátní je především zvon z naší první lodi jménem Republika, dále korály, vycpaná zvířata jako je krokodýl, želva nebo ryba fugu, sextant, který se používal k navigaci, záchranné vesty, kruhy a další prostředky, hodiny ze strojovny potopené lodi Pionýr a spoustu dalšího. Bizarnost asi ne, jen mi nejde do hlavy, jak si v kapse člověk odnese třeba takový záchranný kruh.
Jaká tajemství a příběhy odhalují komentované prohlídky vašeho muzea?
Tajemství a příběhů je mnoho a určitě stojí za poslechnutí. Neustále k nám chodí další a další nové příběhy, u kterých se člověk od srdce zasměje, ale i slzička ukápne. Více nebudu prozrazovat, ať se mají návštěvníci na co těšit.
Jaké jsou plány do budoucna pro Námořní muzeum ve Veletově? Plánujete další rozšíření nebo nové expozice?
Plánů máme hodně, jedním z velkých projektů je záchrana části lodi Třinec, která slouží v Rotterdamu holandské společnosti jako překladiště a je poslední ze všech lodí, která ještě „žije“. Její životnost se ale bohužel naplňuje a asi za rok a půl má jít do šrotu. My jsme se rozhodli, že uděláme maximum proto, abychom její část zachránili. Jedná se o dvě patra nástavby, která je velká jako pětipatrový panelák, a jejichž součástí je kapitánský můstek, radiokabina, mapová místnost a další. Chceme tuto část odříznout a přepravit na břeh Labe nedaleko muzea, kde zpřístupníme lidem tuto nádheru. Chceme, aby si každý mohl na historii sáhnout a aspoň trošku na vlastní kůži zažít, jaké to bylo být námořníkem. Nástavba je v původním stavu, kdy loď Třinec naši lidé opustili, takže tam jsou třeba rozestlané peřiny, v hrnečkách lógr od kávy, mapové podklady a další.
Na další detaily se přijďte zeptat přímo k nám, do Veletova, srdečně vás zveme. Expozice je otevřena v turistické sezóně každý víkend a svátky v době od 10 do 17 hodin. Po předchozí domluvě lze muzeum otevřít pro skupiny i ve všední dny.
Rozhovor připraven ve spolupráci s destinačním managementem Kutnohorsko–Kolínsko.
