Řeka nemusí být jen o lodích a pádlování. Někdy stačí nasednout na kolo a nechat si vodu po pravé (nebo levé) ruce. Říční cyklostezky mají jednu velkou výhodu: víceméně kopírují tok. Žádné brutální kopce, žádné složité orientování. Prostě šlapeš a voda ti ukazuje směr.
Ve středních Čechách a jejich okolí najdeš hned několik tras, kde to šlape samo. Pohodové tempo, výhledy na vodu a svoboda zastavit, kdy se ti zachce. Na kafe, na rychlé smočení nohou nebo jen tak posedět na břehu a chvíli nic neřešit. Řeky tady ale nejsou jen kulisa. Odjakživa to byly tepny života. Podél nich rostla města, přístavy i mlýny, kotvili tu rybáři a obchodníci a z nenápadných míst se postupně stávala důležitá centra dění. Dnes k tomu přidej přehrady, elektrárny a mosty, a máš krajinu, která tě baví sledovat skoro na každém kilometru.
A ty stezky, po kterých dnes jedeš? Ty mají taky svůj příběh. Dřív se jim říkalo potahové. Koně po nich tahali lodě proti proudu. Dnes už lodě hučí na motor, ale ty si tu můžeš jet svoje tempo. Šlapeš, řeka ti dělá parťáka a najednou máš pocit, že jsi součástí něčeho, co tady běží už pěkně dlouho.
Labská stezka: královská jízda a kilometry pohody
Labská je prostě klasika, kde projíždíš skrz bývalá královská města.
Navíc je tahle stezka fakt legenda mezi říčními trasami ve střední Evropě. Od pramene Labe až k moři v Německu se vine neuvěřitelných 1300 km a v Německu si několikrát vysloužila titul nejoblíbenější říční stezky. Pro cyklisty je to takový evergreen na dálkové vyjížďky.
Jestli si chceš trasu rozdělit a dát si ji víc na pohodu, nabízí se jednoduchý plán na dva až tři dny. První den si dej úsek z Kolína do Poděbrad, pohodovou rovinku, která sedí na rozjezd. V Poděbradech můžeš zakotvit na kolonádě, dát si kafe a nasát lázeňskou atmosféru.
Druhý den pokračuj z Poděbrad přes Nymburk, kde stojí za to projít se kolem zachovalých městských hradeb, a dál do Brandýsa nad Labem Staré Boleslavi. Tady už to není jen o šlapání, ale i o zastávkách. Renesanční zámek v Brandýse patří k těm, kde se psala historie, a celé město má příjemnou říční atmosféru.
Třetí den si nech finále z Brandýsa do Mělníka. Trasa tě dovede až k zámku nad soutokem Labe s Vltavou, kde si dáš zaslouženou pauzu s výhledem, který má prostě grády a je ideální tečkou za výletem, kde se střídají přívozy, slepá ramena, pískovny na koupání a dlouhé úseky asfaltu, kde to jede skoro samo.
Jen občas asfalt vystřídá štěrk nebo mlat, hlavně v úseku mezi Nymburkem a Čelákovicemi. Za sucha to lehce práší, po dešti to může klouznout, ale nic, co by tě rozhodilo. Když se ti do toho nechce, stačí kousek popojet po silnici a zase se vrátit zpátky na trasu.
Vltavská cyklistická cesta: od přehrad až k zámkům
Vltava je naše celebrita a trasa kolem ní je stejně proměnlivá. V úsecích kolem přehrad, jako jsou Orlík nebo Slapy, se cyklostezka často drží spíš dál od břehu, takže voda není pořád na očích. Má to ale svoje kouzlo, protože kdykoli dostaneš chuť na koupání nebo pauzu u vody, prostě jen odbočíš. Třeba ke ždáňskému poloostrovu na Slapech nebo do Trhovek u Orlíka.
Jakmile se přiblížíš k Praze, trasa se k řece zase přimkne a už se jí drží. Projedeš podél Vltavy až do centra, kolem nábřeží, mostů a míst, která znáš z fotek.
Z Prahy se vydej na sever, kde se projedeš kolem zámku v Nelahozevsi až k barokní perle ve Veltrusích. Tady je zámecký park tak obří, že v něm klidně můžeš strávit celé odpoledne.
A pak přijde další zajímavý úsek. Cyklotrasa tě přes lávku přenese do Lužce nad Vltavou, na ostrov sevřený mezi starou Vltavou a plavebním kanálem. Šlapeš po hladkém asfaltu a je jen na tobě, jestli si odskočíš do zooparku v Zelčíně, nebo budeš pokračovat dál.
Postupně se před tebou začne otevírat panorama Mělníka a ty víš, že jsi skoro u cíle. Právě tady se Vltava potkává s Labem a obě páteřní trasy se spojí.
Posázavská cyklotrasa: trampská romantika a Pacifik
Posázaví má specifickou auru. Tady se nespěchá. Trasa tě protáhne kolem skal, železničních viaduktů a chatových osad, kde se jakoby zastavil čas.
Koleje legendárního Posázavského pacifiku kopírují trasu. Takže když už tě nohy nechtějí poslouchat, prostě naskočíš do vagonu. Vlak staví v každém větším městě podél trasy a výhledy z okna na meandry Sázavy jsou zážitek sám o sobě.
Vyskoč ze sedla u Sázavského kláštera, u jednoho z nejstarších spirituálních míst u nás. Nasaj klidu, projdi si areál a pak nasedni, protože tě čeká cesta dál směrem k Českému Šternberku. Tenhle hrad se tyčí nad řekou tak sebevědomě, že ho nepřehlédneš. Jasně, výšlap možná trochu zapálí ve stehnech, ale ty výhledy z hradeb jsou za odměnu.
Když budeš mít pocit, že by to chtělo restart, Kácov je jasná volba. Hoď kolo do trávy, natáhni nohy a odpočiň si v prostředí kempu, kde se to vodákama jen hemží. Klidně zde přespi, poseď večer u táboráku a poznej, jak snadno se tvůj pohled na svět umí propojit s tím vodáckým. Pak pokračuj dál, dokud se údolí nerozevře a voda se neuklidní. Ve Zruči nad Sázavou se krajina otevře a přirozeně zpomalí i tvoje tempo.
Je jedno, jestli si dáš rychlou projížďku kolem Týnce nad Sázavou, nebo se vydáš dál prozkoumat tajemnou historii hradů ukrytých hluboko v posázavské přírodě. Posázaví se ti přizpůsobí. Užij si víkend plný kola, nebo klidně i déle. Cestou můžeš kdykoliv zakotvit. Kempy, penziony i malé hospůdky podél řeky jsou přesně ten typ zastávek, kde si dáš nohy nahoru, něco dobrého a necháš den jen tak doznít.
Greenway Jizera: technické pasáže a šikmá věž
Tady pozor, tohle není vyžehlený koberec jako u Labe. Jizera má svoje klidnější i členitější úseky, takže cesta je trochu pestřejší a nabitá drobnými zážitky. Počítej s tím, že povrchy jsou místy horší, někdy přírodní a mohou být i zarostlé. Silničku s úzkými plášti nech doma a vem raději horáka nebo gravel.
Nejpříjemnější úsek vede mezi Mladou Boleslaví a Mnichovým Hradištěm. Jede se sice po silnici, ale provoz je tam minimální. Cestou si dej piknik třeba u zříceniny Zvířetice nebo u Michalovic, kde najdeš věž, která je možná víc nakřivo než ta slavná v Pise.
Po cestě se můžeš zastavit v Benátkách nad Jizerou, kde stojí zámek s muzeem, a pak pokračovat lesy kolem Staré Boleslavi.
V Káraném u soutoku s Labem koukni na secesní vodárnu a přejeď si přes cyklolávku. Po ní se dostaneš přes Labe do Lázní Toušeň, kde se Greenway Jizera kříží s Labskou stezkou. Využij navazující propojku mezi Labem a Prahou, pokud chceš svůj výlet završit ve velkém městě, nebo naopak rychla vyrazit z města ven do přírody.
Berounská cyklotrasa: z Prahy až ke králům
Nasedneš v Praze a než se stihneš zapotit, město je fuč a ty šlapeš údolím Berounky směrem na Karlštejn. Zapomeň na hluk aut, tady tě na začátku doprovází topolová alej a pak řeka, co ti teče po levici. Pod nohama hladký asfalt a v hlavě čistý restart. Tempo? To neřeš. Tady se jede na pohodu.
První povinná zastávka jsou Černošice. Tady prostě musíš slézt z kola. Písečná pláž tě hodí do klidu a místní vilová architektura u řeky vypadá jako z jiného století. Koukni přes vodu na brdské Hřebeny, hledej ve skalách stíny hradu Kazín a pak šlapej dál přes chatovou oblast Slunečná. Po ní se údolí otevře a ty máš pocit, že ti patří svět.
V Dobřichovicích u zámku to začne bejt královský. Doslova. Tady naskakuješ na trasu Po stopách českých králů. Cestou tě pozdraví Karlštejn, ale nenech se strhnout jen klasikou. Kousek za Srbskem tě čeká lom Alkazar, místo, kde potkáš spíš horolezce na stěně než davy s foťákama. Je to ideální spot, kde hodit kolo do trávy a jen tak čučet na vodu.
Kousek dál na druhém břehu je vidět Tetín, kde se sice zapotíš u výšlapu, ale ty výhledy a příběh svaté Ludmily za to stojí. Pak už tě řeka dovede do královského Berouna, kde můžeš doplnit palivo, než dorazíš do Nižboru k zámku a keltským pokladům. Těsně před cílem uvítáš i možnost příjemného koupání u splavu v Hýskově. Nezáleží na tom, jestli to dáš za jedno odpoledne, nebo se zasekneš u Berounky na celý víkend. Tahle trasa tě prostě nepustí, dokud si ji neužiješ se vším všudy.
